Láska z papíru - prolog

24. srpna 2010 v 21:52 | Laduš ^^ |  Láska z papíru

Mladá dívka s mahagonově hnědými vlasy svázanými do složitého uzlu, sedí na verandě jejího skromného obydlí. Sedí a čeká... Čeká už pár dní, až uslyší kopyta koně běžícího po cestě. Až uvidí pošťáka sedícího na onom koni.



Jako každý den nic neslyšela, ani neviděla, tak se zvedla a s povzdechem chtěla vejít do domku. Zrovna otevírala dveře, když zaslechla dusot kopyt. Otočila se a viděla i pošťáka.

"Dobrý den, slečno Swanová. Mám tu pro vás dopis." Pošťák jí předal dopis a zase se rozjel k dalšímu domku.

"Děkuji." Stihla za ním ještě zakřičet. Na nic nečekala a vrhla se do domu, aby si mohla přečíst dopis.

Trhla papírem a rozevřela dopis.

13. 6. 1917, Chicago

Drahá Isabello,

od doby, kdy jsem si přečetl Váš první dopis, uběhlo pár dní. Nejdříve jsem si říkal, že Vám neodepíši, ale později mi došlo, že musím. Něco mě k Vám táhlo, a já se rozhodl, že Vám napíši.

Jmenuji se Edward Anthony Masen, ale to už nejspíše víte. Táži se Vás, odkud znáte mé jméno? Setkáme se někdy?

Váš Edward.



Dívka celá štěstím bez sebe se rozběhla do své ložnice. Otevřela šuplíček, ve kterém měla papír a inkoust s perem. Vytáhla si to ke stolku, a začala psát.

Psala a psala, až neměla co psát. Nechala oschnout inkoust a poté dopis schovala do obálky. Nadepsala jméno, ulici.

Převlékla se ze skromných domácích šatů, do nějakých hezčích. Přece jen, šla kousek do města, kde byla schránka na dopisy.

Vhodila dopis do schránky a vydala se zpět domů.



O pár dní později, na druhé straně města...

Chlapec otevíral dopis. Dopis určen jemu a nikomu jinému. Chtěl znát odpověď na své otázky, ale také chtěl vidět ten dokonalý rukopis, jež má slečna Isabella Swanová.



14.6. 1917, Chicago


Můj drahý Edwarde,


jsem velice ráda za Vaši odpověď. Abych pravdu řekla, doufala jsem v to, že mi odepíšete. A ejhle, Vy opravdu píšete.


Odkud znám Vaše jméno? To je pro mne velmi nelehká otázka. Tudíž Vám odpověď žel bohu nenapíši. Zda-li se setkáme, je pouze na Vás. Mileráda bych se s Vámi sešla, tak napište čas a místo.


Sic jsem Vás nikdy neviděla, věřím v to, že jste opravdu nádherný, také věřím, že jste chytrý a inteligentní muž. Smím vědět, kolik Vám je let?


Vaše Isabella.





O několik set let později...



Mladá dívka leží na podlaze svého bytu. V rukou dřímá papír zežloutlý stářím. Kdyby mohla brečet, brečela by. Ale to dívka nemůže. Není člověk, už ne... Ona je upír... Byla proměněna roku 1918. Bylo jí pouhých 18 let. Měla se vdávat. Také že už pomýšlela na vdavky, ale poté se stala ta nehoda...

Vzpomínala na svůj lidský život, na který si vzpomněla jen díky dopisům, které objevila...

Vzpomínala na to, jak po matčině smrti žila sama. Jak zemřela její matka a jak jí těsně před smrtí řekla o dopise, ve kterém psala o události, kterou měla jen pro sebe. Díky tomu dopisu poznala skvělého muže, Edwarda. Chtěli se brát, byli zasnoubeni, když zemřela.

Jenže ona doopravdy nezemřela, jen ji někdo proměnil ve tvora noci. V upíra. Od té doby žila ve Volteře. Neměla Ara, Caiuse ani Marcuse ráda, ale musela tam žít. Až po 40ti letech ji Aro propustil...

Na nic nečekala a začala žít nový život, jako Isabella Maria Swan Masenová, sic nebyla jeho žena, jeho příjmení si převzala...


Tato povídka je vytvořena mnou! Zákaz kopírování. Nejste přeci plagiátoři!!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mrs.Bubu* Mrs.Bubu* | Web | 24. srpna 2010 v 22:50 | Reagovat

proste uzasna!!:)

2 Elushka HT Elushka HT | Web | 24. srpna 2010 v 22:57 | Reagovat

skvělej nápad. neco podobnýho jsem nikde nečetla, je to senzační :) určitě piš dál. doufám že Edward je taky upír a najdou se :D

3 Laduška Laduška | Web | 25. srpna 2010 v 8:58 | Reagovat

Děkujíí :) :-P

4 dagbog dagbog | Web | 1. září 2010 v 17:45 | Reagovat

hezu dess

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama